Aktuality

Překvapivým vítězem Merlot (LIBOR ŠEVČÍK, Hospodářské noviny, str. 26, 14.11.2007, Víno)
Tři nejlepší tuzemská červená vína ročníku 2006 vyhodnotil spolek Dlouhý stůl přátel vína.

Zajímavá červená vína z moravských a českých sklepů

Tři nejlepší tuzemská červená vína ročníku 2006 vyhodnotil spolek Dlouhý stůl přátel vína. Anonymní posuzování přisoudilo prvenství odrůdě, jejíž zastoupení je v České republice spíše symbolické.

Na sezení Dlouhého stolu přátel vína věnovaném posouzení domácích vín pro IN magazín se tentokrát hodnotila vína červená, která jsou právě uváděna na trh. První hodnocení vyšlo v letošním čtyřicátém čísle a představovalo tuzemská bílá a růžová vína ročníku 2006.

I nyní se hodnotilo anonymně. Milovníci vína, kteří se u dlouhého stolu ve vinotéce pražského hotelu Hoffmeister pravidelně scházejí už přes deset let, znali jenom čísla vzorků a těm po důkladném přechutnávání dávali body. Poté sestavili pořadí prvních pěti a sečtením umístění všech nominovaných vzniklo konečné pořadí prvních tří vín. Vítězná červená vína představujeme v dnešní ochutnávce.

Odrůda z Francie

Překvapením bylo po odtajnění vzorků vítězství mladého Merlotu z Neoklasu Šardice. Pochází totiž z odrůdy, která je doma ve Francii a v našich, severněji položených vinohradech je zastoupena pouze symbolicky. Do státní odrůdové knihy byla tato odrůda zapsána až v roce 2001. Teprve od toho roku může být v České republice oficiálně pěstována a vinaři z ní mohou dělat víno určené k prodeji.

Oproti tomu druhý Modrý Portugal (z Patrie Kobylí) a třetí Rulandské modré (Rodinné vinařství Jedlička a Horák) patří k tradičním modrým odrůdám révy vinné, které se na českých a moravských vinicích pěstují po staletí.

Názor profesionála

Setkání se zúčastnil, ochutnával, ale nehodnotil (neb je výrobcem) i producent vítězného vína z minulého sezení Patrik Staško z Mikrosvínu Mikulov. Tehdy nejvíc bodů získalo tamní Veltlínské zelené 2006. Jak okomentoval vítěznou červenou trojici?

'Merlot má intenzivní ovocnou vůni s nádechem černého bezu. Má silnou, intenzivní chuť s příjemnou dřevnatou tříslovinou a působí vyváženým dojmem mezi taniny a kyselinou. Je harmonický v chuti i ve vůni. Osobně jsem ho dával až na čtvrté místo, ale je lehce zapamatovatelné.

Ohodnocený Modrý Portugal byl pro mne příjemným překvapením. Je typickým představitelem této odrůdy i moravského červeného vína. V chuti jsou peckovité tóny z drobného ovoce, výrazná tříslovina, je to lehké, pěkné ovocné víno z Moravy.

Rulandské modré má pěknou ovocnou vůni, je trošku na sudu, v chuti lehké, příjemné s hladkou dochutí. Je to dobrá práce.'

Modrý Portugal 2006
pozdní sběr
Charakteristika: třešňově karmínová barva, s elegantní jemnou vůní. V chuti jsou cítit pecky a jemné ovocné tóny zralých malin.
Výrobce: Patria Kobylí
Cena: 119 Kč

Vážení přátelé, v těchto dnech probíhá spouštění a testování nových stránek, na kterých naleznete více nových informací o našich vínech a doufáme, že se zde budete cítit jako doma. Některé části se nyní nemusí zobrazovat korektně. Děkujeme za pochopení. 

I v letošním roce jsme si dali záležet na kvalitní surovině pro výrobu přívlaskových vín. O tom, jestli se z nich nakonec vína s přívlastkem stanou, rozhodne ještě čas a celá řada úskalí, která na vína během jejich vývoje čekají. Uděláme všechno pro to, abychom vám je předložili v takové kvalitě, na jakou jste zvyklí a vína ročníku 2007 pro vás byla krásným zážitkem.

V trati Holý Kopec jsme sklidili 2.10. Muškát moravský (21,8°NM), Neuburské (21,2°NM), 3.10. Sylvánské zelené (22°NM), 11.10. André (22°NM), 13.10. Rulandské šedé (25,6°NM), 16.10. Svatovavřinecké (22°NM) 20.10. Ryzlink vlašský (21,2°NM), Sauvignon (24,2°NM).

V trati Zámlýnský 9.10. Veltlínské zelené (23°NM), v trati Světlý 9.10. Rulandské bílé (24°NM), 1.11. Cabernet Sauvignon (22°NM), v trati U Skalky 11.10. Modrý Portugal (22,6°NM), na Lumperkách dozrálo Chardonnay na 24,2°NM, na Sovinkách 31.10. Tramín červený 24,6°NM.

Z nově plodících vinic pochází Pálava z trati Dvořanky 26.10. 27,4°NM, z téže trati je Frankovka rosé sklízená 27.10. o cukernatosti 21°NM a Rulandské modré 25°NM a z trati Žleby je Ryzlink rýnský (23°NM).

Celkem bylo pro vína s přívlastkem sklizeno přes 230.000 kg bílých hroznů a přes 115.000 kg hroznů modrých odrůd.

Vážení přátelé vína, přinášíme vám několik informací o letošní sklizni hroznů v akciové společnosti PATRIA Kobylí. Letošní vinobraní bylo plné očekávání. Celý rok byl pro pěstování révy velmi příznivý, až na nižší množství srážek v jarních měsících a srpnu. Bohužel koncem vegetační doby začalo počasí trošku zlobit a i během vinobraní bylo počasí spíše chladnější a proměnlivé.

To mělo vliv na poměrně dlouhou dobu sklizně, která začínala 5. září a končila 1. listopadu. Celkem bylo na 137 ha plodných vinic sklizeno přes 1,2 mil. kg hroznů révy vinné z toho bílé odrůdy činily 49%. Průměrný hektarový výnos činil kolem 90q/ha v závislosti na odrůdě a stáří vinice. Cukernatost sklízených hroznů se pohybovala mezi 16°NM-26°NM. Na výrobu slámového vína jsme odložili 3000kg Chardonnay a přibližně stejné množství Tramínu červeného.

První mladá vína z ročníku 2007 můžete ochutnat v podobě Svatomartinského vína, které se právě nyní prodává. Děkujeme za vaše kladné ohlasy na tato mladá vína. Doufáme, že vás ani ta ostatní, která právě školíme, nezklamou.

Tradice Svatomartinského vína vychází z dávného zvyku vinařů přiťukávat si na svátek Sv. Martina poprvé novým, mladým,
jiskrným vínem.
Ochutnávání mladých vín patří k tradičním rituálům milovníků vína, kteří se již nemohou dočkat, až pozvednou sklenici svěžího a jiskrného moku z nové úrody lahodných hroznů z prosluněných vinic.

Vážení přátelé,
nyní i Vy máte možnost v tento den odkrýt tajemství nového ročníku  a ochutnat mladý Modrý Portugal a Müller Thurgau z našich vinic. Distribuce vína a propagačních materiálů od 5.11.2007. Ptejte se ve Vaší vinotéce.

Dopřejte se i Vy svěžest mladého vína.

Na zdraví.

Od začátku srpna mohou příznivci Vína z Kobylí vyzkoušet přívlastková vína z ročníku 2006. Řada z nich jič získala prestižní ocenění na domácích výstavách vín. Vína jsou postuně zařazována do firemní vinotéky, která je otevřená non-stop v sídle společnosti v Kobylí a pokud k nám máte daleko, můžete je žádat ve svých vinotékách. V naší nabídce se objevila vína ročníku 2006 s přívlaskem pozdní sběr - Müller Thurgau (část tohoto vína sklízelka úspěch již jako Svatomartinské víno - tehdy ještě pod označením zemské víno), Veltlínské zelené, Neuburské, Rulandské šedé, Ryzlink vlašský, Frankovka a Modrý Portugal (vítězové odrůd v Pardubicích), Cabernet Moravia. Frankovka - rosé (vítěz růžových vín na Vinum Juvenále). Na základě přání z gastronomie byla sestavena dvě podmanivá cuvée - červené a bílé. Z výběrů z hroznů nabízíme z ročníku 2006 Rulandské bílé, Chardonnay, Sauvignon, Muškát moravský a v neposlední řadě Veltlínské zelené jako slámové víno. Nechte se zlákat na ochutnávku našich vín.

V??en? p??tel?, dovolili jsme si pro v?s p?ipravil nov? etikety, kter? se poprv? objev? na Rulandsk?m ?ed?m 2005 - v?b?ru z bobul? a pak na dal??ch nem?n? zaj?mav?ch v?nech na?? spole?nosti. Inovovan? budou i zadn? etikety, kter? budou obsahovat i analytick? hodnoty v?na, po kter?ch ??st konzument? prahne. V???me, ?e se v?m budou l?bit a p?inesou v?m dostatek informac? pro n?kup toho spr?vn?ho v?na.

Ka?doro?n? jsou na?e v?na vystavena n?ro?n?mu konkuren?n?mu boji na m?stn?ch ?i ofici?ln?ch v?stav?ch a sout???ch. R?di bychom v?s touto cestou informovali o v?nech, kter? ?sp??n? reprezentuj? na?i produkci a z nich? v?t?ina je v sou?asn? dob? v prodeji.  
V?na za?azen? do N?rodn?ho sal?nu v?n ?R pro rok 2007/2008 Mu?k?t moravsk? 1997 - pozdn? sb?r
Andr? 2003 - pozdn? sb?r

XIV. ro?n?k Grand Prix VINEX 2007

Cabernet Sauvignon 2005 - pozdn? sb?r - nej?sp??n?j??
tuzemsk? v?no v kategorii ?erven?ch v?n

5. Jubilejn? Vina?sk? Litom??ice 2007

Rulandsk? b?l? 2005 - pozdn? sb?r -  zlat? medaile, champion v?stavy b?l?ch tuzemsk?ch v?n,
Veltl?nsk? zelen? 2005 - v?b?r z hrozn? - st??brn? diplom
Andr? 2004 - pozdn? sb?r - st??brn? diplom

V?no a destil?ty 2007

Rulandsk? modr? 2003 - v?b?r z hrozn? - st??brn? poh?r

40. Valtick? vinn? trhy 2007

Mu?k?t moravsk? 2005 - pozdn? sb?r - zlat? medaile
Rulandsk? b?l? 2005 - pozdn? sb?r - diplom

a jin? dal??

Po více než třech měsících jsme se dočkali a můžeme zahájit další část výroby slámového vína. Po odstranění špatných částí hroznů a přetřídění budou hrozny lisovány a rmut zakvašen. Proces, kterým hrozny po svém tříněsíčním ležení procházejí, si můžete prohlédnout v galerii. Než vás pozveme na ochutnání tohoto zvláštního vína, budeme si nějaký pátek počkat. o všem vás budeme informovat.   Fotogalerie z výroby slámového vína.

??m jsou zvl??tn? v?na z Moravy? Jsou sv???, ovocn? a podmaniv?. Nev???te? P?idejte se k n?m a p?ij?te objevit sv??et na?ich mlad?ch v?n. Pod hlavi?kou Svatomartinsk?ho v?na jsme pro v?s p?ipravili mlad? v?na ro?n?ku 2006, kter? budou v prodeji od 11. listopadu 2006 na vybran?ch m?stech a p??mo ve vinot?ce v s?dle spole?nosti v Kobyl?.   M?ller Thurgau - Svatomartinsk? 2006 - za 60,- K?/0,75l Modr? Portugal - Svatomartinsk? 2006 - za 70,- K?/0,75l   T???me se na va?i n?v?t?vu.

V??en? n?v?t?vn?ci, od 13. do 20. ??jna budou prob?hat zm?ny v sortimentu nab?zen?ch v?n. Proto berte, pros?m, seznam uveden? seznam na Internetu jen jako orienta?n?. Je mo?n?, ?e zobrazen? v?no ji? nebude v prodeji nebo zde bude chyb?t v?no, kter? se ji? prod?v?. P?esn? informace v?m r?di poskytne na?e obchodn? odb?len? na tel.: ??sle 519 44 07 51-2. D?kujeme za pochopen?. 

Byla zah?jena chemick? ochrana vinic smluvn?ch partner? a.s. PATRIA Kobyl?, a.s. V?ce informac? o prodeji m?chan?ch post?ik?, koncetrac?ch a cen?ch na www.patriakobyli.cz

Velk?ho ?sp?chu dos?hla  v?na z produkce na?? akciov? spole?nost v sout??i po??dan? u p??le?itosti veletrhu V?no a destil?ty (www.vegoprag.cz). V kategorii tuzemsk?ch such?ch v?n do 4g zbytkov?ho cukru zv?t?zila P?lava 1997, pozdn? sb?r, na t?et?m m?st? d?ky shodn?mu bodov?mu hodocen? skon?il Sauvignon 2004, pozdn? sb?r a Mu?k?t moravsk? 1997, pozdn? sb?r. V kategorii tuzemsk?ch such?ch ?erven?ch jsme obsadili ?tvrt? a p?t? m?sto d?ky Rulandsk?mu modr?mu 2003 - v?b?r z hrozn? a Svatovav?ineck?mu 2003 - pozdn? sb?r.

B?hem mezin?rodn?ho vina?sk?ho veletrhu si na n?s st?nek na?la cestu cel? ?ada v?znam?ch n?v?t?v mezi jin?mi ministr zem?d?lstv? pan Ml?dek nebo z?stupci v?znamn?ch vina?sk?ch firem pan Vozdeck? z Bohemia Sektu nebo pan ??astn? z Valtick?ch vinn?ch sklep?.

Akciov? spole?nost PATRIA Kobyl? tradi?n? nechyb? na mezin?rodn?m veletrhu Vinex 2006. Najdete nas na nem?nn?m m?st? na brn?nsk?m vystavi?ti v pavilonu A st?nek ?.35. Zveme n?v?t?vn?ky na ochutn?vku v?n z na?? produkce v?etn? v?n mlad?ch, kter? teprve budou v prodeji.

Vytavujeme zde tak? plastov? n?dr?e vhodn? pro potravin??sk? a chemick? pr?mysl. Na?i zam?stnanci jsou p?ipraveni zodpov?d?t v?echny p??padn? dotazy a t??? se na Va?i n?v?t?vu.

Firmy si mohou od leto?n?ho 1. ledna podle novelizovan?ho z?kona ode??tat da? z p?idan? hodnoty (DPH) z tzv. tich?ch v?n (nikoli tedy v?n ?umiv?ch - sekt?) v hodnot? do 500 korun, kter? pou?ij? jako propaga?n? p?edm?ty.

Podm?nkou je, ?e lahev mus? b?t opat?ena obchodn? zna?kou nebo ochrannou zn?mkou daruj?c?ho, pop??pad? n?zvem propagovan?ho zbo?? ?i slu?by. V?dy je tedy nutn? dodate?n? ozna?en? lahve daruj?c? firmou. Jak vysv?tlil ?editel Vina?sk?ho fondu ?R Jaroslav Machovec, novela d?l roz???ila mo?nosti firem p?i darov?n? v?n. Od lo?sk?ho 10. listopadu u? toti? platilo, ?e podniky si mohly tich? v?na v hodnot? do 500 korun v?etn? DPH pou?it? jako propaga?n? dar ode??st od z?kladu dan? z p??jmu.

Do ceny, kter? nep?es?hne 500 K?, se zapo??t?vaj? tak? n?klady spojen? s po??zen?m reklamn?ho p?edm?tu. Jde nap??klad o v?daje na dopravu, dotisk vin?t, polepen? lahv? ?i n?klady na d?rkov? balen?.

Spot?eba v?na v ?esk? republice stoup?. B?hem posledn?ch sedmi let se zvedla z 1,2 mili?nu na t?m?? 1,7 mili?nu hektolitr? ro?n?, co? je v p?epo?tu necel?ch 17 litr? na osobu. Pr?m?r spot?eby v?na v Evropsk? unii je v?ak st?le vy???, p?esahuje 30 litr? na osobu a rok.

Pro mnoho spole?nost? p?in???me dobrou zpr?vu. Dne  10.11.2005 vy?la ve Sb?rce z?kon? ?. 441/2005 Sb. novela z?kona o dani z p??jmu, kter? umo??uje reklamn? p?edm?ty (tich? v?no - tzn. sekty a perliv? v?na jsou z tohoto vylou?ena), kter? jsou opat?eny obchodn? firmou poskytovatele tohoto p?edm?tu a jeho? hodnota bez dan? z p?idan? hodnoty nep?esahuje 500 K?, ??tovat do n?klad?.

To  znamen?, ?e je mo?no p?ed?vat v?no jako reklamn? p?edm?t obdobn? jako tu?ky ?i kalend??e atd.

Zm?na se t?k? ? 25 odst. 1) p?sm. t:

"Za v?daje (n?klady) vynalo?en? k dosa?en?, zaji?t?n? a udr?en? p??jm? pro da?ov? ??ely nelze uznat zejm?na v?daje na reprezentaci, kter?mi jsou zejm?na v?daje na poho?t?n?, ob?erstven? a dary. Za dar se nepova?uje reklamn? nebo propaga?n? p?edm?t, kter? je opat?en obchodn? firmou nebo ochrannou zn?mkou poskytovatele tohoto p?edm?tu nebo n?zvem propagovan?ho zbo?? nebo slu?by, jeho? hodnota bez dan? z p?idan? hodnoty nep?esahuje 500 K? a kter? nen? s v?jimkou tich?ho v?na p?edm?tem spot?ebn? dan?."

Leto?n? vinobran? se p?ehouplo do sv? druh? poloviny. A jak vypad?? Okol? Kobyl? sp??e ne? cokoliv jin?ho p?ipom?n? v?le?nou z?nu. Ze v?ech stran se oz?vaj? v?st?ely plynov?ch d?l i st?elba myslivc?, kte?? se sna?? ubr?nit ?rodu proti desetitis?cov?m hejn?m ?pa?k?, kte?? v t?chto dnech p?it?hli ze severu a rozhodli se u n?s nabrat s?lu.

?roda je o 20-40% ni??? ne? v roce 2004 v z?vislosti na lokalit? a hlavn? odr?d?. Cukernatost je dobr?, kvalita hrozn? s vyj?mkou Svatovav?ineck?ho, se kter?m maj? probl?my snad ?pln? v?ichni, je na vysok? ?rovni i p?es mokr? l?to. Po?as? je n?m vina??m velmi p??zniv? naklon?no. Snad vydr??.

Leto?n? rok nen? p??zniv? pro mal? vina?e a vinohradn?ky, na kter? p?i?la velk? pohroma v podob? ni??? ?rody, ale p?edev??m velmi n?zk?ch v?kupn?ch cen hrozn? a nechuti velk?ch zracovatel? r?vy vykupovat hrozny. Pokud byla loni v?kupn? cena 1kg b?l?ch hrozn? v pr?m?ru 12 K?/kg letos je to necel?ch 6 K?/kg - u n?kter?ch odr?d jen 4,50. U ?erven?ch hrozn? je situace tro?ku lep?? cena klesla z 16,50 K?/kg na 11,50-13 K?/kg a to p?i vy???ch v?robn?ch n?kladech ne? v lo?sk?m roce. Tyto ?in? v na?? firm? ?inn? 12K?/kg.

P?ipo??t?me-li masivn? invazi ?pa?k?, kte?? se nesm? st??let, je n?lada mezi drobn?mi vinohradn?ky velmi ?patn?. To v?e se odr??? i na skute?nosti, ?e drobn? majitel? vinic opustili k dne?n?mu dni na 70 vinic, co? je necel?ch 7ha, kter? z?stanou pro p???t? rok neobd?l?ny. Toto ??slo nen? bohu?el jist? kone?n?.

Podpo?te, pros?m na?e vina?stv? a nekupujte v?na z dovozu. Pomozte n?m zachr?nit na?i kr?snou jihomoravskou krajinu. 

Dovolte n?m, abychom V?s co nejsrde?n?ji pozvali na 8 ro?n?k mezin?rodn? v?stavy V?no & destil?ty do Veletr?n?ho pal?ce na pra?sk?m v?stavi?ti v Hole?ovic?ch. V?ystava se kon? od 17. - 19. kv?tna v?dy od 11 do 20 hodin. R?di V?s na st?nku ?. 36 p?iv?t?me.

Ve ?tvrtek 10. ?nora v hotelu Hoffmeister p?edstavila spole?nost Patria Kobyl? 10 nov?ch v?n, s kter?mi chce oslovit ?esk? trh. Dlouh? st?l p??tel v?na o sob? ??k?, ?e je ?spole?nost? zap?len?ch oenophil? a amat?rsk?ch znalc?, kter??to ji? ve?la ve zn?most svou velice prosp??nou propaga?n? ?innost? ?esk?ch a moravsk?ch v?n? a pravideln? zased? ka?d? m?s?c v hotelu Hoffmeister ji? des?t?m rokem.

?tvrte?n? ochutn?vky se ??astnili ?lenov? hoteli?r Martin Hoffmeister, redakto?i Libor ?ev??k z Hospod??sk?ch novin a Radek John z Novy, zn?m? pra?sk? advok?t a labu?n?k Ladislav Vost?rek, koment?tor a pr?vodce TV po?adu Cesty za v?nem Jan Vala, exminister zahrani?? Ji?? Dienstbier, ??f N?rodn? banky v?n Tom?? Beseda, n?kolik dal??ch prominentn?ch osob a autor.

Sklepmistr Milo? Lan?hotsk? p?edstavil sv? v?na, z nich? n?kter? dos?hla u p??tomn?ch vysok?ho uzn?n?; nap??klad Rulandsk? modr?, v?b?r z hrozn? 2003 z vinice Sovinky, Sylv?nsk? zelen?, pozdn? sb?r 1999, vinice ?tvrt?k Vrbici a Veltl?nsk? zelen? sl?mov? 2003, vinice Katovny.

Z archivn?ch v?n nejv?ce zaujalo jakostn? Andr? z roku 1994. Bylo pln? a? opulentn?, s vysok?m ovocn?m vyj?d?en?m a nesm?rn? jemn?, s doteky lesn?ho ovoce, s pozoruhodnou koncentrac? a harmoni?. Exministr Dientsbier se vyj?d?il, ?e spolu s Rulandsk?m modr?m ze Sovinek by ho v Bruselu serv?roval komukoli.

Rovn?? p?ehl?dka mlad?ch, sv???ch jakostn?ch v?n v cenov? skupin? okolo 50K? za sedmi?ku z?skala podporu; pan Vala si pochvaloval, ?e takov? lehk?, jiskrn? v?na slou?? skv?le jako protip?l te?k?ch, sladk?ch pozdn?ch sb?r?, s kter?mi se v posledn? dob? roztrhl pytel. Zvl??t? n?s zaujal Sauvignon Blanc 2004, sudov? vzorek.

Patria Kobyl? jde cestou nejlep??ch sv?tov?ch producent? a s?z? na st??? vinic. Andr? 1994 bylo nap??klad z vinohradu p?es dvacet let star?ho, Sylv?nsk? zelen? 1999 tak?. Ale na stolet? vinohrady si spole?nost je?t? chv?li po?k?.

zdroj: Vina?sk? noviny

21.prosince 2004 v p?t hodin r?no byl d?n pokyn k zah?jen? sb?ru hrozn? ur?en?ch k v?rob? ledov?ho v?na. Ide?ln? bezv?trn? po?as? bylo velmi p??v?tiv? i ke sb?ra??m, kte?? si museli ??dn? p?ivstat. P?i teplot? vzduchu -11?C bylo posb?r?no asi 1700kg Veltl?nsk?ho zelen?ho o cukernatosti 36?NM. Sb?r bychom meli ukon?it dne?n? noc.

 Leto?n? vina?sk? rok se d?l? na dv? obdob?, a to na obdob? od 1.ledna do 30. dubna, co? byly 4 m?s?ce p?ed vstupem ?R do EU, a obdob? od 1.kv?tna do konce roku, kdy za?al platit nov? z?kon o vina?stv? a vinohradnictv? ?. 321/2004 Sb.

Do konce dubna bylo mo?n? vysazovat vinice bez omezen? a za finan?n? podpory st?tu. T?to mo?nosti vyu?ila po?etn? skupina vina?? a bylo vysazeno rekordn?ch 1865 ha vinic. V?sadba na plo?e 1.634 ha byla podpo?ena Vina?sk?m fondem ?R a v?sadba na plo?e 352 ha z Fondu restrukturalizace vinic ministerstva zem?d?lstv? ?R. Celkov? v?m?ra vinic v ?R ?in? 18.710,3 ha a vyklu?en?ch vinic s pr?vem obnovy 521 ha.

Maxim?ln? v?m?ra vinic v ?R m??e ?init 19.231,3 ha a tuto nebudeme moci zv?t?ovat. V n?sleduj?c?ch letech budeme moci prov?d?t pouze obnovu za vinice vyklu?en?. Nap?. v roce 2005 n?m bylo Evropskou uni? ud?lena mo?nost obnovit a restrukturalizovat (z program? EU) vinice na plo?e 189 ha, co? je velmi mal? v?m?ra.

Obec Kobyl? m? zaregistrovan? vinice na plo?e 292,1 ha od 596 p?stitel? a v r?mci ?R zauj?m? 10. m?sto podle rozlohy vinic. PATRIA Kobyl?, a.s. vysadila v leto?n?m roce 13,61 ha vinic a obhospoda?uje celkem 154,5 ha vinic.

Vlastn? pr?b?h vina?sk?ho roku 2004 se d? charakterizovat jako velmi n?ro?n? po str?nce rozsahu mechaniza?n?ch i ru?n?ch "zelen?ch" prac?, obdobn? pak po str?nce zvl?dnut? chemick? ochrany a udr?en? dobr?ho zdravotn?ho stavu. Vegetace se opo??ovala o 4 t?dny a po??tkem z??? byly obavy o dosa?en? cukernatosti po?adovan? vina?sk?m z?konem. Nakonec v?e dob?e dopadlo, po?as? se umoud?ilo a ti vina?i, kte?? obd?l?vali vinice pe?liv? byli odm?n?ni dobrou ?rodou, dobr?m zdravotn?m stavem hrozn? a solidn? cukernatost?.

Jako v letech p?ede?l?ch jsme v akciov? spole?nosti PATRIA Kobyl? organizovali v?kup hrozn? od drobn?ch p?stitel?, a to p?i d?sledn?m dodr?ov?n? podm?nek stanoven?ch nov?m vina?sk?m z?konem. V dostate?n?m p?edstihu jsme informovali vina?e jak bude v?kup prob?hat a co bude muset ka?d? vina? splnit. P?ed zah?jen?m kampan? byla provedena registrace vina??, aby v dob? v?kupu bylo v?e p?ipraveno.

Vlastn? v?kup hrozn? prob?hal plynule podle jednotliv?ch odr?d a cena za 1 kg byla stanovena podle cukernatosti. Zah?jen byl 27. z??? a trval nep?etr?it? 30 dn?, tzn. do 26. ??jna.

Celkem bylo vykoupeno 920.249 kg hrozn? od 878 p?stitel?, ze 48 obc? vina?sk? oblasti Morava. Vyplaceno v hotovosti, v den v?kupu, bylo celkem 13.243.018,50 K?, co? je v pr?m?ru 14,39 K?/1 kg hrozn?. Pod?l p?stitel? z Kobyl? na vykoupen?m mno?stv? byl 48 %.

Vina?i, kte?? nab?dli hrozny o vy??? cukernatosti obdr?eli velmi solidn? ceny a v???me, ?e byli spokojeni. Tento trend bude pokra?ovat i v budoucnu. Pro usnadn?n? evidence p?edepsan? p?stitel?m, kte?? neuv?d? v?no do ob?hu, jsme p?ipravili Eviden?n? knihu. Tuto jsou p?stitel? povinni vypl?ovat.

V akciov? spole?nosti PATRIA Kobyl? jsme sklidili celkem 971.450 kg hrozn? a u 12 odr?d byly sklizeny partie vykazuj?c? cukernatost nad 21?NM, ??m? byly spln?ny podm?nky pro v?robu v?na s p??vlastkem pozdn? sb?r. Ke sklizni hrozn? na "ledov? v?no" byla vy?len?na lokalita s odr?dou veltl?nsk? zelen?.

V???me, ?e v?na ze sklizn? 2004 budou velmi kvalitn? a budou n?m, vina??m, dobrou odm?nou za celoro?n? pr?ci.

D?kujeme V?m v?em, kte?? jste s n?mi v leto?n?m roce spolupracovali a p?ejeme V?m hodn? zdrav?, spokojenosti a radosti p?i dobr?m kobylsk?m v?n? v roce 2005.

Ing. Josef ?a??k
?editel PATRIA Kobyl?, a.s.
a ?len Rady Vina?sk?ho fondu ?R