Vinařský slovníček
ALKOHOL | Hlavní prvkem alkoholů obsažených ve víně je ethanol vznikající kvašením cukrů, které jsou obsaženy v moštu a výtěžnost se pohybuje kolem 51 %. Jeho obsah se vyjadřuje v % obj. nebo g/l (1 % obj. alkoholu = 8 g/l). Viz celkový, přirozený, skutečný obsah alkoholu. |
APERITIV | Alkoholický nápoj podávaný před jídlem, který má povzbudit chuť k jídlu. Mohou to být např. dezertní vína, ledová vína, nebo výběry z bobulí. |
AROMA VÍNA | Vůně vína představuje směsici různých vůní, které člověk ve své nedokonalosti dokáže vnímat svým nosem. |
AROMATICKÉ VÍNO | Je každé víno u kterého je čichem zjistitelná odrůdová vůně hroznů, případná vůně získaná ležením vína v láhvi. Podle intenzity vůně jsou vína málo, silně nebo vysoce aromatické. |
BACCHUS | Dionýsos (latinsky Bacchus) je v řecké mytologii synem nejvyššího boha Dia a jeho milenky Semely. Je bohem vína a nespoutaného veselí. Původně byl i bohem úrody a plodnosti. |
BAG IN BOX | typ balení vína určeného k rychlé spotřebě. Jde o sáček s kohoutem dodávaným v kartonové krabici. |
BARRIQUE | Dubový sud o velikosti 225 l, který se používá k vyzrávání červených vín. |
BARVA BOBULÍ | Slupky bobulí mají barvu zelenou, žlutou, jantarovou, růžovou, růžově fialovou, modrou nebo černou. |
BOBULE | Bobule jsou plody révy vinné tvořící hrozen. |
BUKET VÍNA | Souhrn vůní vzniklých při ležení vína v sudech a láhvích. |
BURČÁK | Je částečně zkvašený mošt z hroznů vinné révy. Burčák se vyrábí z bílých a červených hroznů. |
CIBÉBY | Částečně seschlá bobule révy vinné |
CLARET, KLARET | Bílé víno vyrobené z modrých hroznů. Lisují se celé hrozny. Mošt se nenechá ležet na slupkách a proto se nezabarví do červena. |
CUKERNATOST | Obsah cukrů v bobulích hroznů je jedním z hlavních ukazatelů sklizňové zralosti. Během zrání se sleduje pomocí refraktometru, ve vylisovaném moštu také moštoměrem, jehož údaj je základem pro kategorizaci vín. |
CUVÉE | Víno vzniklo scelením několika odrůd a ročníků |
ČISTIT KMÍNKY | Odstranění letorostů na starém dřevu (kmínku). |
DEGANTACE | Oddělení čistého moštu nebo vína od usazených kalů stočením. |
DEGUSTACE | Ochutnávání vína, neboli hodnocení vína. |
ENOLOG | Znalec vín |
EVIDENČNÍ ČÍSLO JAKOSTI | Soubor číselných a písmenných znaků, které sestávají z čísla rozhodnutí SZPI o zatřídění příslušného vína a z označení vzorku vína. |
EXTRAKT VE VÍNĚ | Extraktem nazýváme látky zůstávající po odpaření z určitého množství vína |
HLAVA | Hlava, neboli hlavička je jedna celá rostlina révy vinné. |
HROZNOVÝ MOŠT | Mošt je přírodní ovocná šťáva získaná lisováním bobulí hroznů. |
INTERSPECIFICKÉ ODRŮDY | Jedná se o odrůdy, které jsou do značné míry odolné proti houbovým chorobám, škůdcům a mrazu. V okrajových oblastech se chemicky ošetřují a stačí 1-2 postřiky. Dobře vyzrávají a mohou poskytovat surovinu pro výrobu révových vín s přívlastkem /kabinet, pozdní sběr, výběr/ - to znamená bez doslazení. Pěstují se pro velkou úsporu peněz za chemickou ochranu a umožní produkci ekologicky čistých vín – tzv. biovín. Výsledkem jsou vysoce kvalitní přírodní vína bez chemické konzervace. |
JAKOSTNÍ VÍNO A JAKOSTNÍ VÍNO S PŘÍVLASTKEM | Jakostní víno a jakostní víno s přívlastkem je o třídu vyšší kategorie, než stolní či zemské víno. Může pocházet pouze z vinic vhodných pro získávání jakostního vína. |
KABINETNÍ VÍNO | Kategorie vín vzniklých z moštů, které dosáhly 19-21 ° cukernatosti a u nichž nebylo přikročeno ke zvyšování obsahu alkoholu cukřením. Cukernatost a hmotnost sklizených hroznů ověřuje ČZPI. |
KARAFA | Skleněná nádoba baňatého tvaru se zúženým hrdlem, někdy opatřená skleněnou zátkou. |
KLUČENÍ (likvidace) | Pojem klučení znamená úplné odstranění keřů révy vinné včetně kořenů, které se nacházejí na pozemku osázeném révou. Takový pozemek nazýváme jako vyklučená vinice. |
KOPÁNÍ VINOHRADU | Odplevelení, čištění půdy okolo kmínku |
KOREK | K výrobě korkových zátek se užívá korkové pletivo, které se tvoří jako epidermální vrstva vzduchem naplněných buněk na kmenech korkových dubů |
KOŠTOVAT | ochutnávat víno |
KOŠTÝŘ | Koštýř je většinou skleněná nádoba používaná k ochutnávce (koštu) a přelévání vína ze sudu. |
LÁHVOVÁ ZRALOST | Po nalahvování se víno v láhvi dále vyvíjí, což závisí na odrůdě, jakostní kategorii, teplotě uložení a jakosti i délce korkové zátky. |
LEDOVÉ VÍNO | Ledové víno je typ vína s přívlastkem, které bylo vyrobeno ze zmrzlých hroznů. |
MEZIŘADÍ | Plocha mezi řádky se nazývá meziřadí. |
MOŠTOMĚRY | Moštoměr se užívá pro určení koncentrace zkvasitelných cukrů v moštu v kg/hl. |
MULČOVAT | Sečení trávy v létě, drcení révy v zimě |
OBSAH ALKOHOLU | Podle nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 se rozlišuje skutečný, možný, celkový a přirozený obsah alkoholu. Každý z nich se vyjadřuje v % objemových nebo hmotnostních. |
ODLISŤOVÁNÍ | Odstranění letorostů ze zastińujících listů a zálistků |
OCHRANA PŮVODU VÍNA | Základní součástí pro ochranu původu je vymezení katastrálního území, které dává předpoklady pro vysokou originalitu vína, a současně dohoda všech vinařů na způsobu produkce |
OŽÍNAT, OSEČKOVAT | Vinohrad se zastřihuje, aby se nevysiloval a dalo se mezi řádky projít. |
PADLÍ | Padlí neboli Oidium. Významná skupina fytopatogenních hub, které způsobují na povrchu rostlinných částí bílý, šedý nebo hnědý povlak a dehydratuje hrozny. |
PERLIVÉ VÍNO | Perlivá vína se nesmějí označovat jako šumivá nebo jako sekty a vyrábějí se z tuzemských vín stolních nebo jakostních sycením oxidem uhličitým. Obsah celkového alkoholu musí být nejméně 9 % obj., z toho nejméně 7 % skutečného a přetlak v láhvi při teplotě 20 °C musí být v rozsahu 0,1-0,25 MPa. |
PERONOSPORA (plíseň révy) | Jedná se o nebezpečnou chorobu vinné révy způsobenou cizopasnou vřetenatkou révovou. Je nutné révu chránit včasnými postřiky proti této chorobě a to buď měďnatými nebo organickými postřiky. |
PĚSTITELSKÁ OBLAST | Vinařská oblast, která musí být uvedena na etiketě vína (přívlastkových a jakostních vín) |
PODLOM | Provzdušňování hlavy - odstranění nežádoucích, neplodících letorostů. |
PODSADBA | Jedná se o dodatečnou výsadbu keřů ve vinici na místa, kde se původní keř neujal nebo zašel. Tím se ve vinici udržuje plný počet keřů. |
POLOSLADKÉ VÍNO | Obsah zbytkového cukru v dotyčném víně je větší než nejvyšší hodnota stanovená pod písmenem b) odstavce 16 Nařízení Komise 753/2002, ale dosahuje nejvýše 45 gramů na jeden litr. |
POLOSUCHÉ VÍNO | Víno se zbytkovým cukrem, který nepřesahuje 12 g v litru vína a nebo 18 g, byl-li minimální celkový obsah kyselin stanoven členským státem podle odstavce 2 Nařízení Komise 753/2002, článek 16. |
POZDNÍ SBĚR | Určuje se na základě cukernatosti, která vyjadřuje obsah cukru v bobulích vinné révy v momentě, kdy je sklízena. |
PŘIROZENÝ OBSAH ALKOHOLU | Celkový obsah alkoholu příslušného výrobku před zvýšením jeho cukernatosti nebo před dodáním alkoholu . |
RÍVÍ | Někdy i réví - jedná se o dřevitou liánu |
ŘÁDEK | Vinná réva se vysazuje do řádku. Spon ( vzdálenost řádků od sebe) 2,2 m. Vzdálenost mezi jednotlivými hlavami je 80 cm. |
ŘÍZENÉ KVAŠENÍ | Řízené kvašení je soubor opatření v technologii výroby, které vedou k co nejvyšší kontrole a ovlivňování biochemických procesů při vinifikaci, a to cestami nejenom biologickými, ale také fyzikálními. |
SACHARÓZA | Disacharid, který vzniká v listech révy a během proudění do bobulí hroznů se rozkládá na jednoduché cukry glukózu a fruktózu. V moštu se nachází jen ve stopách. Přídavek sacharózy se používá k úpravě cukernatosti moštu. |
SLADKÉ VÍNO | Víno s vyšším obsahem zbytkového neprokvašeného cukru a to jak senzoricky tak analyticky. Zpravidla se jedná o vína speciální, určená pro dlouhé zrání. |
SLÁMOVÉ VÍNO | Patří mezi přívlastková vína, k jehož výrobě jsou oužity hrozny, z nichž se odpařila část vody. Pro slámová vína je typický vysoký zbytek přírodního cukru, obvykle nižší obsah alkoholu a vysoká extraktivnost. |
SOMMELIÉR | Sommelier je gastronomický specialista na víno, snoubení pokrmů a vína, ostatní nápoje a delikatesy. Je schopen provádět profesionální degustaci vín a dalších nápojů a posoudit jejich kvalitu a správné využití. |
SUCHÉ VÍNO | Víno, které prokvasilo na nízký obsah zbytkového cukru. Smí obsahovat do 9 g cukru v litru, přičemž čím nižší je obsah celkových kyselin vína, tím nižší je tato hranice (až k 4 g). |
SVATOMARTINSKÉ | Svatomartinská vína jsou první vína nového ročníku. |
ŠARŽE | Jedinečné označení vína. Označení vína, které bylo vyrobeno za stejných podmínek a stejným způsobem. |
ŠPLÍCHAT | Chemické ošetření |
TAŽEN | Dvouleté, plodící dřevo révy vinné |
TEPLOTA VÍNA | Suchá kvalitnější vína chutnají nejlépe při teplotě 10- 12°C. Bílá vína – nasládlá, jednodušší, lehčí, kyselejší vína – mohou být mírně chladnější. Stejně tak sekty, perlivá vína, růžová vína jsou ideální při teplotách do 10°C. perlivá vína, růžová vína jsou ideální při teplotách do 10°C. Mladá vína 13-16°C. Starší červená 16-18°C |
VÁZÁNÍ TAŽŇŮ | Vázání tažňů provádíme kvůli brzdění růstu a zvyšování plodnosti. |
VINAŘSKÁ OBEC | Vinařské obce jsou na základě zákona č. 321/2004 Sb. stanoveny prováděcí vyhláškou č. 323/2004 Sb. Vinařské obce jsou součástí jednotlivých vinařských podoblastí a oblastí. Jakostní víno a jakostní víno s přívlastkem může být označeno názvem vinařské obce, z níž pocházejí hrozny použité pro jeho výrobu. K největším vinařským obcím plochou vinic patří Velké Bílovice, Valtice, Čejkovice, Novosedly, Mikulov, Dolní Dunajovice, Velké Pavlovice, Mutěnice, Vrbovec a Kobylí na Moravě, počtem pěstitelů je doplňují Rakvice, Blatnice p. sv. A., Prušánky a Strážnice. |
VINICE | Vinice nebo také vinohrad je pozemek jednoho pěstitele o celkové výměře větší než 10 arů, který je osázen trvalým porostem vinné révy. Je to pozemek, který obdržel na základě písemné žádosti registrační číslo pozemku od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Vinice vydrží plodit 20 - 40 let. |
VINIČNÍ TRAŤ | Podle zákona č. 321/2004 Sb. viniční trať tvoří pozemek nebo část pozemku či jejich soubor tvořící souvislý celek v jedné vinařské podoblasti, splňující předpoklady pro pěstování révy z hlediska zeměpisné polohy, svažitosti, délky oslunění a půdně klimatických vlastností. Tratě jsou stanoveny prováděcí vyhláškou č. 323/2004 Sb. K výrobě vín s přívlastkem mohou být použity pouze hrozny sklizené ve viničních tratích. |
VINNÝ KÁMEN | Vinný kámen neboli hydrogenvinan draselný je draselná sůl kyseliny vinné přítomna ve víně, jejímž vysrážením vzniká krystalický zákal ve formě jemného sedimentu. Tento sediment nemá vliv na kvalitu vína v chuti nebo ve vůni, ale působí negativně na estetický dojem vína. |
VÍNO ORIGINÁLNÍ CERTIFIKACE | Vína originální certifikace se vyrábí pouze z několika odrůd typických pro danou oblast. Tato vína by měla mít v dané oblasti VOC podobný charakter a měla by být typická pro danou oblast a odrůdu. Víno originální certifikace hodnotí a zatřiďuje příslušné pověřené sdružení vinařů. |
VÝBĚR Z BOBULÍ | Název přívlastkového vína vyrobeného z vybraných hronů, které zrály velmi dlouho na vinici a získaný mošt obsahoval alespoň 27 °NM (stupňů normalizovaného moštoměru) cukernatost moštu byla ověřena SZPI. |
VÝBĚR Z HROZNŮ | Název přívlastkového vína vyrobeného z hroznů, které vyzrály na 24-27 °NM a jejichž cukernatost byla ověřena SZPI. Bývá to víno extraktivní, s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru. |
VYVAZOVÁNÍ | Zakládání kmínků |
ZÁLISTEK | Sekundární růstová osa letorostu |
ZATŘÍDĚNÍ VÍNA | Veškerá tuzemská vína, podle zákona č. 321/2004, s výjimkou stolního (včetně zemského), podléhají hodnocení a zatřídění. Za tím účelem je při Státní zemědělské a potravinářské inspekci vytvořena komise expertů, která víno posuzuje. |
ZBYTKOVÝ CUKR | Cukr, který neprokvasil a zůstal ve víně. Označujeme jako suché, polosuché, polosladké, sladké. |
ZEMSKÉ VÍNO | Podmínkou uznání třídy moravské zemské víno nebo české zemské víno je původ hroznů na Moravě nebo v Čechách a cukernatost hroznů při sběru min. 14°. |
ZNÁMKOVÉ VÍNO | Známkové víno je většinou vyrobeno ze směsi několika odrůd, ale může být i z odrůdy jedné. |
Odpovědět zcela správně na otázku: „Jak poznat dobré víno?“ začínajícímu konzumentovi tohoto kulturního nápoje asi nedokážeme. Protože hodnocení vína je natolik subjektivní záležitost, že mnohdy i mezi profesionálními degustátory bývají rozdíly, jak dané víno hodnotí či k němu přistupují. Rádi Vám však osvětlíme zásadní základní znaky či charakteristiky, podle kterých můžete vycházet a jednotlivé pojmy a vjemy dále rozvíjet.
Bílá vína
Bílé víno je vhodné pro oslavy i všední dny v průběhu celého roku. Pro pití bílých vín jsou nejvhodnější sklenice o objemu 0,25–0,4 l ve tvaru pootevřeného „tulipánu“. Víno naléváme jen cca do třetiny objemu sklenice, aby se mohlo dostatečně rozvinout aroma vína.
Ovšem pokud chceme naplno objevovat aromatiku a krásu daného vína jeho konzumaci povznést o trochu větší úrověň, tak výběr té správné sklenice je zcela zásadní zrovna jako teplota, na kterou má být víno vychlazeno. Pro lehčí, mladší, svěží vína se hodí sklenice s uzavřenějším typem těla. Naopak vína komplexnější, vyzrálejší, těžší potřebují širší typ sklenice. Pak samozřejmě mají své sklenice vína typu dezertní, fortifikované a nesmíme také zapomenout na vína šumivá, protože u těch se hodnotí nejen chuť samotná, ale také perlení.
Všeobecné rozmezí pro bílá vína je teplota 8–12(13) °C. Pokud se však jedná o sekt, tam s teplotou jdeme ještě méně, a to až na 4–6°C. U vín mladých, svěžích lehčích jsou teploty daného rozmezí nižší a naopak vína, starší, komplexnější, těžší vyžadují teplotu vyšší.
Červená vína
Červená vína se taktéž hodí k nejrůznějším příležitostem od oslav, grilování až po romantiku ve dvou. Existuje několik červených odrůd a každá má svůj vlastní přirozený charakter, ať už v barvě, chuti či vůni. Červené víno je také velkým pomocníkem a znamenitou ingrediencí v kuchyni, která dodává chuť masům, marinádám a omáčkám. Také obsahuje mnoho prospěšných látek a antioxidantů, které při přiměřené konzumaci našemu zdraví prospívají.
Podávat červené víno při pokojové teplotě? Touto poučkou se řídili spíše naši předci, kdy teplota místnosti nebyla tak vysoká jako je tomu dnes. Proto bychom si měli teplotu červeného vína pohlídat. Opět všeobecně platí pravidlo 14–16 °C. Nižší teploty se nedoporučují. Avšak jsou i takové výjimky, např. mladá či lehká vína odrůd MP, FR a SV, která spíše tu nižší teplotu uvítají (11–13 °C). A určitě bychom se neměli dostat s teplotou nad 20 °C. Z vína pak už vystupuje spíše alkohol, který ostatní aromatický profil upozadí.
Co se týče výběru sklenic, tak červená vína se podávají ve větších kulatějších typu bordó (připomíná balón), které jsou nahoře uzavřenější. Ovšem tak jako u bílých vín, tak i červená vína pro plnohodnotné rozvinutí mají své sklenice. Jinak tvarovaná sklenice se hodí na vína odrůdy Rulandské modré a jiná zase na vína odrůdy Cabernet Sauvignon. Sklenice můžeme také vybírat i spíše podle stylu vína. Jedná-li se o vína stylu Bordeaux, případně styl burgundský. Ale pro začátek bychom si mohli vystačit se sklenicemi, kterou jsou jednoduše objemnější, kulatější a nahoře uzavřenější.
Rosé vína
Růžové víno se vyrábí z modrých hroznů nejčastěji metodou krátkého naležení rozemletých hroznů (rmutu) a může se chlubit celou škálou barev. Může mít barvu sladce malinových tónů, sytě jahodovou, jemně lososovou, růžovo šedou či měděnou. Odstín vína záleží vždy na odrůdě a vyzrálosti hroznů. Dalším faktorem, který stanovuje sytost odstínu je doba, po kterou leží mošt se slupkami. Tomuto procesu říkáme macerace.
Růžové víno je ideální ke grilování, party, či piknikům. Je ideálním nápojem pro teplé jarní a letní dny.
Říká se, že růžové začíná svůj život jako červené víno, ale pak jej žije jako víno bílé.
Růžové víno se obvykle pije mladé, aby si zachovalo svůj svěží ovocný charakter.
Růžové víno podáváme vychlazené na teplotu od 8–12°C.
Ideální je víno podávat ve speciální sklenici ve tvaru rozevřeného tulipánu, nebo pootevřeného tulipánu.
Snoubení vína s jídlem
Víno je elegantním doplňkem k jídlu. Správně zvolené víno dokáže z ucházejícího pokrmu udělat neopakovatelný gurmánský zážitek. Nevíte si rady, jaká vína, k jakým jídlům? Pokusíme se Vám tedy poradit.
Výhodou moravských i českých vín je, že si dokáží poradit s širokou škálou pokrmů, nejen ryze českých, ale i s kuchyněmi celosvětového věhlasu, např. francouzskou, italskou či asijskou.
Začněme nejdřív předkrmem. Předkrm je menší porce jídla, jehož záměrem není zasytit, ale povzbudit chuť k jídlu a náležitě probudit naše smysly. K předkrmům se doporučují lehká, bílá vína např. MT ps, VZ ps, SG ps. Je-li předkrm výraznější chuti, jako například husí játra, růžné paštiky, doporučujeme podávat vína polosladká až sladká (SG vb, Solaris vh, Pal vh, TČ vh).
Polévka
Uvedeme příklady některých polévek. Polévky jarní, zeleninové se dají doplnit lehkými a ovocitými bílými víny (RV ps), případně růžovými. Krémové polévky mohou být doprovázeny odrůdami jako Chardonnay (CH ps) nebo Rulandské bílé (RB ps). Hovězí vývar může být doplněn i kupříkladu červeným vínem odrůdy Cabernet Sauvignon (CS ps 19).
Hlavní jídlo
1. Ryby
a) vařené, dušené – bílá lehčího charakteru, např. MT ps, RV ps, RR ps
b) uzené, případně s omáčkou – bílá vína pozdní sběrů, např. RB ps, CH ps, TČ ps
c) grilované, smažené, případně s výraznou chutí omáčky – vyzrálá, bílá vína nebo lehčí vína červená, např. VZ ps K8S, RV ps K8S, MP ps
d) úhoř – lehčí červená vína, např. MP ps 17 (NkT), FR ps 17 (NkT)
e) mořské ryby a plody – bílá vína, např. CH ps, RŠ ps K8S
2. Masité pokrmy
Bílé víno k bílému masu a červené víno k tmavému masu? Ano, i podle tohoto starého pravidla se můžeme pro začátek řídit. Ale budete-li prohlubovat své zkušenosti s párováním vína a pokrmů, tak se můžete jistě pustit i do odvážnějších kombinací a můžete pak dojít i k výsledku, který Vás překvapí. Můžete totiž zjistit, že některá úprava červeného masa se skvěle doplní bílým vínem.
Odrůdy jako MT a VZ jsou vhodnou kombinací k vařenému či dušenému bílému masu.
Odrůdy RR, či SG může skvěle doplnit grilované nebo pečené bílé maso.
A dokonce opět odrůda RR nebo dále pak RB, SV nebo ZW dělají skvělého společníka ke grilovanému či pečenému vepřovému masu.
A pokud si chceme pochutnat na tmavých masech, skopovém nebo zvěřině, tak jistě neuděláte chybu, když sáhnete po odrůdách RM v pozdně sběrové nebo výběrové variantě, CS nebo CM.
3. Bezmasá jídla a saláty
Pro inspiraci Vám můžeme uvést některé příklady pokrmů.
Těstoviny s omáčkami (houbová, smetanová) – odrůdy RŠ ps nebo CH ps
Variace salátů s kozím sýrem – SG ps nebo SZ ps
Těstovinové saláty nebo těstoviny s grilovanými cuketami – např. i rosé vína (FR ros., AN ros.)
Pečené brambory s tvarohovým dipem – MT ps, RV ps
Ovocné knedlíky – TČ ps, PAL ps
4. Dezerty
Ovocné – polosladká nebo sladká vína s vyšší kyselinkou např. odrůdy SG vb, TČ vh, PAL vh nebo také rosé vína (RM rosé vh, FR rosé gall, CM rosé ps)
Krémové, hutné – plná polosladká a sladká vína odrůdy SOL ps
Čokoládové – suchá plnější červená vína např. odrůdy RM vh nebo SV VOC
Víno a sýry
Víno a sýry jdou neodmyslitelně k sobě, protože si zkrátka velmi dobře rozumí.
Párování vína se sýry je velmi zajímavá oblast. Stačí se řídit několika jednoduchými principy.
• Čerstvé a termizované sýry jako je Mozzarella, Cottage, Mascarpone-Riccota, tvarohy i termizovaný sýr si žádají svěží bílá vína (MT ps, MT gall, RR ps)
• Hutnější a dlouho zrající sýry jako je Cammembert, Brie, Romadur, Blaťácké zlato, Baladur pak skvěle doprovodí sladší vína. Např. SOL vh, TČ vh, TČ ps, PAL ps.
• K sýrům jemné chuti jako Brie, Čedar, Comté, Ementál, Raclette podáváme bílá vína, např. odrůdy RV ps K8S, MT ps, MT gall.
• Sýry výrazné chuti Parmazán, Gorgonzola doprovázíme červenými víny, např. ZW ps.
• Sýry s bílou plísní Hermelín, Camembert, Brie vhodně doplní všechny odrůdy červených vín. RM ps, CM ps, AN ps
• Sýry s modrou plísní Niva, Gorgonzola, Roquefort je ideální kombinovat se zralými červenými víny (SV ps 16 K8S, ZW ps, CS vh) nebo výraznými bílými (TČ ps K8S, PAL ps).
• Polotvrdé a polotuhé sýry typu Eidam, Gouda rokfór, gorgonzola a stilton lze zkombinovat se suchými bílými víny (CH ps) anebo středně plnými červenými víny (CS ps, CM ps).
• Tvrdé sýry typu Čedar, Comté naopak nejlépe vyniknou se suchými svěžími bílými víny, např. MT ps, MT gall, MT kab.
• K pařeným sýrům Jadel, Parenica se hodí výraznější bílá vína, např. PAL ps
• Kozí a ovčí sýry si skvěle rozumí s ovocnými bílými nebo růžovými víny, SG ps K8S, TČ ps K8S, FR rosé gall
• Sýry typu romadúr nebo uzený sýr je vhodné doprovodit víny např. odrůdy RŠ jak, RŠ ps.