Říjen je měsíc, kdy vinohrad ztiší svůj tep. Skoro všechny hrozny už odpočívají ve sklepě, ale réva sama ještě neřekla poslední slovo. Její listy se proměňují v kaleidoskop barev, jako by chtěly naposledy zazářit, než se uloží k zimnímu spánku.

Zelená ustupuje zlaté, měděné, vínové. Každá odrůda má svůj vlastní odstín podzimu —⁠ jako by réva chtěla naposledy vyprávět svůj příběh barvami.

Rulandské modré se halí do purpuru. Muller Thurgau září jemnou žlutí. Veltlínské zelené se proměňuje do zlatavých tónů, někdy s červeným lemováním, jako by listy byly ručně malované. Ryzlink rýnský ukazuje žluté až jantarové odstíny. Svatovavřinecké listy hrají měděnými a vínovými tóny. Frankovka přidává do palety tmavší červené a bronzové odstíny, které kontrastují s modrou oblohou. Chardonnay se zbarvuje do žlutozelené, někdy s jemným hnědým nádechem na okrajích. Modrý Portugal nabízí směs bronzové, hnědé a červené, jako podzimní les v miniatuře. Ryzlink vlašský překvapí jemným měděným tónem.

Slunce, které už nestoupá vysoko, maluje vinohrad měkkým světlem, a ranní mlhy dodávají krajině snový nádech. Říjnový vinohrad je jako galerie pod širým nebem —⁠ tichá, proměnlivá, dojemná.

Ale říjen není jen o kráse. Je to čas péče. Vinař prochází mezi řádky, kontroluje stav keřů, plánuje zimní řez, chrání mladé výsadby před mrazem. Vinohrad dýchá pomalu, ale žije — a připravuje se na další kapitolu.

Říjen ve vinohradu není konec. Je to epilog plný barev, ticha a přípravy na zimu.